Netová plantáž - fandům Sonyericssonu T300 a světa fantasy.

Leden 18, 2007Úžasná Zeměplocha: Pravda

Autor: Tomáš Kaiser | Rubriky: Zeměplocha | Permoník | Linkuj si !


Údaje o knize
Anglický název: The Truth
Český název: Pravda
Autor: Terry Pratchett
Autor obálky: Josh Kirby
Překladatel: Jan Kantůrek
Počet stran: 479
ISBN: 80-7197-191-X
Rok vydání v originále: 2000
Rok vydání v češtině: 2002
Vydal v originále: Doubleday
Vydal v češtině: TALPRESS, spol. s r. o.

Anotace

Pravda

Pravda

“Zvláštní vydání! Zvláštní vydání! Přečtěte si! Pohyblivý tisk přichází do Ankh-Morporku! Cech rytců uvažuje o svém zrušení!” Tak začíná dvacátý pátý díl cyklu Úžasná Zeměplocha. Tentokrát vtrhla síla pokroku do největšího města Zeměplochy v podobě velkolepého objevu tisku. Skromný pisálek Mikuláš ze Slova se díky náhodě stává prvním editorem novin Ankh-Morporská Kometa a snad není ani nutné dodávat, že nic nepůjde hladce. Ne každý je totiž nadšen tímto pokrokem a ti, kdo si mluvit nepřejí, rychle objevují umění “No Comment!” Velkou komplikací je i obvinění lorda Vetinariho z vraždy svého asistenta a následný pokus o útěk. Když se pak do záležitostí plete investigativní žurnalista (s “notebookem” v ruce), je nasnadě, že může být odkryto mnohem závažnější spiknutí… Kniha je opět plná břitkého humoru, myšlenky se prohlubují a kvalita zůstává.

Důležité postavy

Havelock Vetinari, pan Tulipán, pan Zichrhajc, Mikuláš ze Slova, Sacharóza Rezámková, Gaspoda

Stručný děj

Trpaslíci vynaleznou tiskařský stroj a přivezou ho do Ankh-morporku. Mikuláš ze Slova, autor novinkových dopisů, se shodou okolností stane šéfredaktorem prvních ankhmorporských novin - Komety. Děj se točí okolo spiknutí proti Havelocku Vetinarimu, ankhmorporskému patriciji.

Ukázka

Kouř ucítil ve stejné chvíli, kdy zaslechl zvláštní dunivý skřípot keramických nohou několika přicházejících golemů. Proběhli kolem něj čtyři muži z jílu a nesli dlouhý žebřík. Aniž přemýšlel, zařadil se za ně, vyrovnal krok a nalistoval čistou stranu ve svém zápisníku.

V těchto částech města, kde jako stavební materiál převažovalo na troud vyschlé dřevo a ještě sušší, někdy dehtem napouštěný došek, byl oheň vždycky hrůznou událostí. To byl důvod, proč se většina lidí tak zuřivě bránila založení protipožární jednotky v jakékoliv podobě. Lidé s neochvějnou ankh-morporskou logikou tvrdili, že každá skupina mužů, která bude placena za to, aby hasila ohně, bude přirozeně dbát především na to, aby byla dostatečná zásoba ohňů, které bude moci hasit.

Golemové byli jiní. Byli trpěliví, tvrdě pracující, nesmírně logičtí, prakticky nezničitelní a byli to dobrovolníci. Každý věděl, že golem nedokáže ublížit člověku.

Jak se zformovala protipožární brigáda golemů, bylo zahaleno rouškou tajemství. Někteří lidé tvrdili, že ten nápad vyšel z hlídky, ale všeobecně vládl názor, že golemové prostě a jednoduše nechtějí dovolit, aby lidé a jejich majetek doznali úhony. S až děsivou kázní a bez nějakého viditelného domlouvání se vždy seběhli k ohni ze všech stran, zachraňovali lidi uvězněné v budovách, vynášeli, shromažďovali a hlídali všechen dostupný majetek, vytvářeli řetězy, kde si podávali kbelíky s vodou takovou rychlostí, že na oheň dopadal téměř nepřerušený proud vody, a důsledně hasili i ty nejmenší doutnající zbytky… A pak se zas spěšně vraceli ke svým povinnostem, které předtím jako na povel opustili.
Tihle čtyři spěchali k požáru v ulici U melasového dolu. Jazyky plamenů se už zvedaly až k oknům obytných místností v prvním poschodí.

„Vy jste z novin?“ zeptal se jeden muž z přihlížejícího zástupu.

„Ano,“ přikývl Mikuláš.

„Tak v tom případě vám musím říct, že se tady podle mého mínění jedná o tajemné samovolné vznícení, jak jste o tom psali včera,“ sdělil mu muž a natáhl krk, aby viděl, jestli si to Mikuláš píše.

Mikuláš zasténal. Sacharóza psala o ohni v ulici Parlamentní prachovky, při němž jedna ubohá duše zahynula, ale to bylo všechno. Jenže Informátor to nazval Tajemným ohněm.

„Nejsem si jistý, že ten oheň byl nějak zvlášť tajemný,“ zabručel. „Starý pan Zatvrdlý si chtěl zapálil cigáro a zapomněl, že si máčí nohy v terpentýnu.“ Někdo mu totiž řekl, že tak si ošetřují nohy atleti, a svým způsobem to byla pravda.

„No jo, to říkají voni,“ ušklíbl se muž a poklepal si na nos. „Jenže je tady spousta věcí, který nám nikdo neřekne!“

„To je pravda,“ přikývl Mikuláš. „Zrovna tuhle jsem slyšel, že na venkově pravidelně padají z nebe obrovské kameny stovky kilometrů v průměru, ale Patricij prý to tutlá!“

„No tak to vidíte!“ přikývl muž. „Je urážející, když s námi zacházejí, jako kdybychom byli úplní pitomci!“

„Ano, ani já to nechápu,“ přitakal mu Mikuláš.

, ,

Komentáře k článku: Úžasná Zeměplocha: Pravda

RSS 2.0 export komentářů k tomuto článku.

Článek dosud nebyl okomentován.

Zanechte komentář

Abyste mohli komentovat, musíte se přihlásit.

Klikni TOPlist